My lidé jsme stvořeni k tomu, abychom žili v souladu s přírodou. Stejně jako my před průmyslovou revolucí a velká města vyrostla.
To, že jsme stvořeni k Božímu obrazu, samozřejmě neznamená, že Bůh je člověk, ale že jsme stvořeni z lásky a pro lásku.

Žít v plné lásce na zemi je prostě žít v souladu s přírodou a dodržovat zlaté pravidlo chovat se k bližnímu tak, jak byste chtěli, aby se oni chovali k vám se všemi prostředky.

V dnešní moderní společnosti jsme se natolik odcizili svému přirozenému bytí, že mnozí z nás neví, kdo jsou, kam jdou nebo jak žít přirozený a dobrý život.

Učili nás, že musíme mít vzdělání, abychom přežili nebo měli dobrý život. To nemůže být dále od pravdy, protože školy, univerzity a akademická sféra jsou špičkově řízené a velká část osnov je postavena na lžích a propagandě, jejichž cílem je udělat z nás poslušné námezdní otroky, kteří platí daně po celý život, jak muži, tak ženy – to je proč mocenská elita zinscenovala ženské lib /„osvobození žen“.

K přežití zde na zemi jsou nutné životní dovednosti:

- Pěstování a skladování potravin
- Chov zvířat
- Stavět
- Řemesla
- Znalost bylin a rostlin
- Silné rodinné vazby
- Kontakt se Zdrojem Stvoření

A pro vnitřní klid: zdravý rozum se vyhýbat všem vnějším pokusům o vytvoření chaosu v našich myslích.
Jak se vyhnout: rozptýlení a zábavě; videohry, sledování televize, porno atd.

Pornografie, stejně jako sex bez lásky a sex s antikoncepcí, je zničující pro naše i naše blaho frekvence. Naše duše také nejsou přizpůsobeny plánování, stresu a podněcovat svou existencí k hledání dokonalosti; dokonalé tělo, dokonalý partner, větší - rychlejší - lepší nebo život v luxusu a půvabu bez skutečného kontaktu s naší neodmyslitelnou potřebou kontaktu se zemí.

My,kteří jsou Božími dětmi (zdaleka ne všichni zde na zemi jsou..) jsou stvořeni v lásce, z lásky, pro lásku, k  poznávat sami sebe, učit se, růst a zrát, abychom se mohli vrátit domů. To je to, co je „smyslem života“.  Jedním z největších podvodů v západní kultuře je důraz na materiální a fyzické. Nejsme naše těla, ale duch, který je obývá, dává tělu život. Smrt neexistuje. Opouštíme svá těla a končíme v jiných říších/dimenzích/světech a říších, v závislosti na celkové frekvenci, kterou jsme v tomto životě nebo inkarnaci měli.

Když sem naše duše poprvé přijdou jako čisté bytosti, plné života a touhy, jsme velmi brzy informováni, že jsme zranitelní a můžeme zemřít, pokud si nedáme pozor, že Země je před záhubou, že vše může skončit, a že Ježíš, Syn Boží, který byl zosobněnou láskou, byl za nás ukřižován. Takhle vás odměňuje váš milující Otec?! To se nám vryje do vědomí, až se mnozí tak bojí smrti, že se neodváží žít plnohodnotný život. Následný sebeklam při samoléčbě má mnoho podob a typů zneužívání